Trutnov

Čau lidi. Hi people.

Právě makáme na bojišti na artukus festivalu. Možná si říkáte, že jsme umřeli, neb příspěvků není mnoho, avšak chyba lávky. Pouze kašleme na všechny ty ynternety, srandy máme dost i bez nich. Brutal je za námi, to už ani nemá cenu omílat. Teď a tady. Trutov. Bez Věcheta. Na začátku července pro Obscene Extreme, teď proalternativní fesťák. Zase palety. Jenže tentokrát kostkatý. Nemám je rád. Mám rád trámkový. Mají nosnost. Mají xicht. Mají výhody – dají se chytit kdekoli, drží tvar, jsou pevné, zkrátka cool, skoro jako za šest kilo hipsterský z bauhauzu a podobných. akorát za hubičku.

Takže jedeme kostkatý. Je to voser. Ale řekli jsme, že je to fuk, tak je to fuk. Důležitý je, aby bylo z co nejméně palet co nejvíc usazených prdelí. Není problém naskládat na sebe tři palety, posadit na ně čtyři či víc lidí a voilá! Jenže o tom to není. To umí každý. Pointa je v šetření. A v minimu prořezů. Povedlo se navrhnout model, který usadí dvě až tři prdele (metr dvacet šířka) a stojí dvě a třetinu palety. Takže na tři lavice padne sedm palet. Ryzí funkcionalismus. Líp se nepovedly, byly domluvené trámkovky, tak imporovizujeme. To umíme, alespoň tomu věřím. Atmosféra bují, vedle nás makají studenti architektury a tvoří. Rukama. Bez projektu. Neuvěřitelné! Zpracovávají fungl nový materiál, zatímco my se pereme s olezlejma paletama zasranejma od červené hlíny. Ale jde jim to, řemeslná kvalita za jedna, pouze.. pouze některé věci nemohou fungovat. Což je – naštěstí – problém někoho jiného.

Dost keců, důležité jsou výsledky.

Tetovací salon ‘Show me! Tattoo’ má od nás recepci

Poněkud zvláštní zadání. Prý “pěst na oko – nejlíp OSB desky”. Dobrá. Začali jsme modelem:

Následovalo dolaďování a spousta práce, až vzniklo finální dílo:

recepce

a v praxi pak i s podsvětlením:

K tomu pak ještě vzniklo několik stojanů na drobné maličkosti:

(to provrtání však už není naše práce)

Tak, a to vše sem dávám až po roce, a to jen proto, abyste věděli, že neděláme jenom palety.

Poděkování / Big Thanx

Rádi bychom poděkovali všem, kteří letos s woodcore gangem spolupracovali a pomáhali vytvářet (téměř) nemožné na počkání.

We’d like to say Thank You to people which have participated this year and helped us to make (almost) impossible in short terms.

Díky putují k těmto lidem / Thanx goes to:

Punky z Počeplic, Peťan Aback, Slávek Tesárek, Mona Josífková, Aleš Trojka, Zelda, Noro, Pepík, Robo a ostatní z psychiatrického bastionu X, Milanu Libichovi z Ravelinu 14, Žirafě Pavlíně z hospody u Prokopa, obsluze a paní vedoucí v Besedě, Tomášům (Karlíkovi a Fialovi) a vůbec celé Brutal Crew, zkrátka všem zúčastněným. Omlouvám se všem, na které jsem v tomto výčtu snad zapomněl, nehledejte v tom úmysl.

Hospoda BESEDA v Josefově má lavičky od nás

Tak jsme se po Brutalu museli ještě v Josefově zdržet. Jednak rozebrat tribuny, které jsme připravili do horror kina:

Tribuna
Tribuna

ale hlavně proto, že jsme chytli dobrý kšeft – paní vedoucí z hospody BESEDA se natolik líbily naše lavičky, že si u nás objednala rovnou celou zahrádku. A jelikož je Beseda známá v Josefově svou výbornou kuchyní, pojali jsme celý úkol velkokapacitně a s důrazem na příjemné prostředí k jídlu. Výsledek vidíte níže.

Hospoda Beseda
Zahrádka hospody Beseda

Všímavé oko odhalí unikátní konstrukci zavětrování nohou stolů, která z jakékoli strany zobrazuje anarchistické Áčko 🙂

Future Furniture – Palettes building